Stanoviska třetí strany v případech týkajících se právní úpravy autorských práv, pravidel dovoleného použití a svobodného vyjádření na internetu ve Spojených státech

Star Athletica versus Varsity Brands

V tomto stanovisku podaném u Nejvyššího soudu Spojených států, spojila OTW síly s organizací Public Knowledge a několika dalšími skupinami, které zastupují výrobce kostýmů, domácí tvůrce kostýmů, knihovny a podniky zabývající se 3D tiskem,
aby obhájila postoj, že vlastnická práva by se neměla vztahovat na design oděvů. Tento případ se týkal sporu o vlastnická práva ohledně designu stejnokrojů roztleskávaček, ale jeho dopad má dalekosáhlejší vliv na průmyslový design a návrhy oděvů. Někteří lidé také argumentovali tím, že by tento případ mohl ovlivnit i cosplay a podobné fanouškovské aktivity týkající se kostýmů postav, a proto zaslala OTW soudu své stanovisko. OTW se domnívá, že cosplay bude podle autorského práva stále povolena, ať už případ dopadne jakkoli. Jak ale toto stanovisko vysvětluje, rozšíření ochrany autorských práv by cosplayerům a dalším fanouškům, kteří vytváří kostýmy, dávalo najevo, že “jejich kreativita je méně vítána než kreativita těch, kteří si mohou dovolit zaplatit za autorské licence,” což je v rozporu s cíli, které si autorské právo klade.

Stephanie Lenz versus Universal Music Corp., Universal Music Publishing, Inc. a Universal Music Publishing Group

15. září 2016 se OTW spojila s organizací Public Knowledge za účelem sepsání stanoviska třetí strany, které podporuje petici Stephanie Lenz. V této petici Lenz žádá Nejvyšší soud Spojených států o přezkoumání svého případu. OTW zde argumentuje, že pokud rozhodnutí odvolávacího soudu devátého okrsku zůstane v platnosti, utrpí tím svoboda vyjádřování na internetu a usnadní se cenzura, jelikož majitelé autorských práv budou moci zasílat požadavky na stažení obsahu na základě Digital Millenium Copyright Act i pokud se pouze “subjektivně domnívají”, že práce nesplňuje kritéria zásad pro dovolené použití.

V tomto stanovisku jsme vyjádřili názor, že Odvolací soud devátého okrsku Spojených států nastavil příliš nízký standard, když rozhodl, že pro zaslání požadavku na odstranění obsahu na základě Digital Millenium Copyright Act stačí majitelům autorských práv, aby se “subjektivně domnívali”, že určitá práce porušuje autorská práva a nesplňuje kritéria pro dovolené použití. Zasazovali jsme se o uplatnění standardu “objektivní dobré víry”, který by vyžadoval, aby majitelé autorských práv náležitě zvážili zásady dovoleného použití předtím, než požadavek na odstranění obsahu zašlou.

OTW (Společnost pro transformativní tvorbu) spolupracovala na podání tohoto stanoviska s organizací Public Knowledge a Mezinárodní asociací dokumentárního filmu, kterou reprezentoval Stanfordský projekt pro dovolené použití (Stanford Fair Use Project). Stanovisko vysvětluje, že nepodložená nařčení z porušení autorských práv poškozují princip dovoleného použití a zákonem povolená svobodná vyjádření a argument jsme podpořili zdokumentováním pokračujícího zneužívání požadavků na odstranění obsahu na základě Digital Millenium Copyright Act. Tento zákon vyžaduje, aby zasílatel požadavku na odstranění obsahu pod pohrůžkou křivého svědectví potvrdil, že toto použití není “povolené zákonem”; zkreslené vylíčení zákon trestá. Zastáváme názor, že v rámci tohoto zákona mají držitelé autorských práv povinnost před zasláním požadavku na odstranění obsahu “v dobré víře” objektivně zvážit, zda je určité použití povolené – a že zákon by měl trestat ty, kteří jednají stylem “napřed střílej a pak se ptej”, podobně jako jednala společnost Universal v případě videa Stephanie Lenz.

Capitol Records versus Vimeo

OTW spolupracovala s organizacemi Center for Democracy and Technology, New Media Rights, Electronic Frontier Foundation a Public Knowledge za účelem zaslání stanoviska třetí osoby, v němž žádá federální odvolací soud o zablokování snahy nahrávacích studií mařit zákon v případě Capitol versus Vimeo. Tento případ by mohl ohrozit svobodný projev a inovativní tvorbu, stejně jako webové stránky, které jim poskytují prostor. Konkrétně se soud věnuje případům, kdy hostující stránky mají vědomí o protizákonném obsahu, který by měly povinnost samy odstranit i bez obdržení požadavku na odstranění obsahu. OTW a její spojenci v tomto stanovisku argumentují, že standardy nastavené procesním soudem mimo jiné kladou přehnaně vysoké nároky na webové stránky, které hostují obsah vytvořený uživateli, a že by měl tento krok negativní dopad na cenné druhy svobodného vyjádření chráněné doktrínou dovoleného použití.

Cindy Lee Garcia versus Google, Inc., YouTubeLLC, et al. a Nakoula Basseley Nakoula

12. listopadu 2014 soud rozhodl, že jeho předchozí rozhodnutí je neplatné a nařídil opětovné projednání případu v prosinci, a to kompletním soudem, nikoli pouze tříčlenným panelem. OTW zaslala k tomuto případu nové stanovisko třetí strany, ve kterém podrobněji vysvětluje své argumenty uvedené v původním stanovisku.

Ve spolupráci s Floor64 (provozovatelem TechDirt) zaslala OTW stanovisko, v němž žádá soud o opětovné posouzení svého rozhodnutí, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že ačkoli by toto rozhodnutí mohlo v tomto konkrétním případě přinést skutečné pozitivní výsledky, jedná se o špatný zákon, který poškodí svobodu projevu na internetu. Tento případ se týká rozsahu a aplikace zásad bezpečného přístavu obsažených v zákoně Digital Millenium Copyright Act a sekci 230 Communications Decency Act (Zákon o slušnosti v komunikacích), které společně chrání provozovatele hostitelských stránek, jako je například YouTube, AO3 a mnoho dalších, před zodpovědností za obsah zveřejněný jejich uživateli.

Fox Broadcasting Company, Inc., Twentieth Century Fox Film Corp. a Fox Television Holdings versus Dish Network L.L.C. a Dish Network Corporation

Ve spolupráci s organizacemi Electronic Frontier Foundation a Public Knowledge zaslala OTW soudu stanovisko třetí strany, ve kterém argumentuje, že “zákon o autorském právu nedává držitelům práv, jako je společnost Fox, absolutní kontrolu nad tím, jak se jejich tvorba používá. Rozhodnutí oblastního soudu se řídilo jasným precedentem a bylo založené na řádném usnesení, že uživatelé platformy Ad Hopper společnosti Dish neporušili výhradní práva společnosti Fox, že Dish se vší pravděpodobností není zodpovědná za to, jak tuto platformu používají její zákazníci a že společnost Fox neutrpěla žádnou nenapravitelnou újmu. Tento soud by měl potvrdit nařízení oblastního soudu, ale měl by také vyjasnit, že zprostředkované kopírování obsahu společností Dish spadá pod dovolené použití.”

 

Salinger versus Colting

OTW byla požádána, aby ve spolupráci s Americkou asociací knihoven, Asociací odborných knihoven, Asociací univerzitních a výzkumných knihoven a Nadací Right to Write sestavila stanovisko třetí strany pro případ Salinger/60 Years Later. Rebecca Tushnet and Casey Fiesler z OTW spolupracovali na vytvoření tohoto stanoviska s právníky ze Stanfordova centra pro internet a společnost (Stanford’s Center for the Internet and Society) a s Právnickou fakultou Kalifornské univerzity v Berkeley.